.. a co vlastně ?
Vždyť každý si při focení užívá svého dosti. Ne každý bere každý den foťák do ruky a kráčí městem tak že ho už znají všichni důchodci před počtou a na náměstí. Ani já ne ... občas také chodím do práce. I když přiznám že někdy je to v práci pěkně otravné ... myslím že každý to asi zná - dělá čtyři dny ranní a celé ty dny je nádherně... a ve volnu se přikradou mraky a déšť ...
Jsou sny které se asi nesplní nikdy ... a sny které se plní nečekaně. Mě se můj sen o vidění částečně splnil. Chodím s foťákem na krku nebo v ruce přes pět let. Ne vždy se mi podaří fotit tak jak by chtěli ostatní, ale takové to už prostě je. Ne vše co se líbí mě se musí líbit ostatním a že by se to mělo líbit - no to už by potom byla jen komerce. Takže - toto je úvod. Postupně - asi ne pravidelně - budu zapisovat zážitky a myšlenky při focení. A fotky. Myslím že kdo chce si cestu najde. Doufám a věřím ... sny jsou od toho aby se plnily. A ty co se nesplní - no ty jsou ten motor co nás žene dál...
Žádné komentáře:
Okomentovat